Trollstigen se dá projet za necelou půlhodinu, se zpocenýma rukama na volantu a fotkou z vyhlídky na konci. Jenže přímo z parkoviště na vrcholu serpentin vede stezka, po které se za pár hodin dostanete až na okraj Trollveggen – nejvyšší kolmé skalní stěny v Evropě – s pohledem dolů na stejné zatáčky, kterými jste právě projeli, i do celého údolí Romsdalen. V oblasti najdete, ale i jiné možnosti, od dvacetiminutové procházky po hřebenovku, kvůli které si zkušení turisté plánují cestu do Norska měsíce dopředu.
Stabbeskaret – parkoviště Trollstigen (858 m) → sedlo Stabbeskaret (cca 1 390 m), 5–6 hodin, kolem 10 km tam a zpět, převýšení kolem 750 m, náročná
Kløvstien – Isterdalen (Bøsetra) → plošina Trollstigen (858 m), cca 3 hodiny, převýšení přes 700 m, středně náročná
Litlefjellet – parkoviště u Isfjordenu → vrchol (790 m), 20–30 minut, necelé 2 km, lehká
Romsdalseggen – Vengedalen → Nesaksla/Åndalsnes, 7–8 hodin, cca 10 km, převýšení kolem 950–970 m, náročná
Trollveggen z výšky: Stabbeskaret
Stabbeskaret vede ze stejného parkoviště u návštěvnického centra na vrcholu Trollstigenu, kde končí i stezka Kløvstien popsaná níž – jen místo dolů do údolí míří opačným směrem, vzhůru do hor. Trasa tam a zpět má kolem 10 km s převýšením zhruba 750 m a vyhraďte si na ní 5–6 hodin čistého času v terénu.
Většinu druhé poloviny výstupu tvoří rozsáhlé kamenné moře – tisíce šedých balvanů, po kterých se jde pomalu. Trasa je značená, ale patří mezi náročné – vyžaduje kondici, zkušenost s pohybem v horském terénu a hlavně by na ni neměli chodit lidé, kteří mají problém s výškou, protože závěrečný úsek vede po exponovaném hřebeni až k samotnému okraji srázu.
Odměnou na vrcholu je pohled, který v okolí nemá konkurenci: sedlo Stabbeskaret leží přímo na okraji masivu Trollveggen, nejvyšší kolmé skalní stěny v Evropě, a otevírá pohled kolmo dolů, stovky metrů do údolí Romsdalen. Na opačnou stranu je vidět zpátky na serpentiny Trollstigenu i na celé údolí Isterdalen, kterým jste do oblasti přijeli. Je to jediná túra v okolí, ze které vidíte obě ikony Trollstigenu najednou – zatáčky silnice pod sebou i hranu stěny, o které je řeč v samostatném článku o Trollveggen.
Sezóna je stejná jako u Romsdalseggen – zhruba červen až září, kdy je terén bez sněhu. Počítejte s pevnou turistickou obuví, holemi na balvanité úseky a dostatkem vody, protože na trase není žádné občerstvení ani zdroj pitné vody. Mimo hlavní sezónu, nebo bez zkušenosti s horským terénem, na Stabbeskaret nechoďte – exponovaný závěr trasy odpouští chyby jen málokdy.
Další možnosti
Kdo na Stabbeskaret nemá čas, kondici nebo náladu, najde v okolí Trollstigenu i tři mnohem dostupnější túry.
Kløvstien je stará soumarská stezka, po které se před otevřením silnice v roce 1936 vodil dobytek mezi Romsdalem a Sunnmøre. Stoupá souběžně se silnicí z Isterdalenu (od osady Bøsetra) až na vrcholovou plošinu Trollstigenu ve výšce 858 m, výstup zabere kolem tří hodin s převýšením přes 700 m. Poslední úsek před mostem u vodopádu Stigfossen je prudký a jištěný řetězem, jinak je trasa středně náročná – a nabízí pohled na serpentiny z protějšího svahu údolí, ne z auta.
Litlefjellet
u Isfjordenu je nejkratší ze všech čtyř túr – necelé 2 km tam a zpět, převýšení kolem 140 m, 20–30 minut i s dětmi nebo prarodiči v partě. Na vrcholu (790 m) je výhled na celé údolí Romsdalen i na Trollveggen. Přístupová silnička k parkovišti bývá otevřená zhruba od poloviny června do poloviny října.
Romsdalseggen je bodová hřebenovka dlouhá kolem 10 km z Vengedalenu na vrchol Nesaksly (715 m) nad Åndalsnes, s převýšením 950–970 m a časem 7–8 hodin. Nejvyšší bod trasy, Mjølvafjellet (1 216 m), i další exponované úseky jsou jištěné řetězy, technické lezení ale nevyžaduje. Sezóna je omezená na červenec–září; start i cíl leží na opačných stranách hory, takže potřebujete zajištěný přesun – sezónní autobus z Åndalsnes, nebo druhé auto.
Jak si túry naplánovat
Stabbeskaret je celodenní záležitost stejně jako Romsdalseggen – počítejte s ním jako s hlavním programem dne, ne jako s doplňkem k jízdě na Trollstigen. Kdo má na oblast jen jeden den a chce zažít tu nejvýraznější túru, vybere si mezi Stabbeskaret (náročnější, s pohledem na obě ikony Trollstigenu najednou) a Romsdalseggen (delší hřebenovka s výhledem na Trollveggen z druhé strany) – oboje ve stejný den nedává smysl.
Litlefjellet zvládnete přidat k jízdě na Trollstigen jako krátkou zastávku cestou – vejde se i do jinak nabitého programu. Kløvstien už chce samostatné dopoledne nebo odpoledne a ideálně druhé auto nebo spolucestujícího na druhém konci, protože stezka i silnice vedou paralelně mezi stejnými body a jednosměrný výstup se pak dá spojit se sjezdem autem zpátky dolů.
Praktické info
Stabbeskaret i Romsdalseggen mají stejné sezónní okno – zhruba červen až září, kdy je terén bez sněhu, mimo tyto měsíce trasy nedoporučujeme ani zkušeným turistům. Kløvstien a Litlefjellet jsou dostupné o něco déle, zhruba od poloviny května do října. Na túrách kromě Litlefjellet si vezměte pevnou turistickou obuv, vrstvu do větru a dost vody – na horních úsecích není žádná infrastruktura, občerstvení ani zdroj pitné vody. Mobilní signál bývá na exponovaných místech nespolehlivý, mapu nebo GPX trasy proto stahujte předem. Vyhlídkové plošiny přímo na vrcholu Trollstigenu popisujeme v samostatném článku o serpentinách – tady jsme se záměrně soustředili na túry v okolí, ne na to, co uvidíte přímo z parkoviště nahoře.