Přes hřeben Besseggen projde v hlavní sezóně i deset tisíc lidí za léto. Autobusy z Otty do Gjendesheimu jezdí v červenci a srpnu několikrát denně a na nejužším úseku hřebene se občas stojí fronta jako na letišti. O necelý kilometr dál, na opačném břehu téhož jezera, vedou další trasy stejně vysoko a taktéž po hřebeni, jen na nich v podobný den potkáte možná pár desítek lidí. Oblast jezera Gjende nabízí víc než jednu slavnou fotku.
Jotunheimen a jezero Gjende v kostce
Jotunheimen („domov obrů“) je s rozlohou přes 1 150 km² jedním z největších norských národních parků, vyhlášen byl v roce 1980 a soustředí největší shluk vrcholů nad 2 000 m v severní Evropě, včetně Galdhøpiggenu (2 469 m), nejvyššího bodu Norska. Jezero Gjende, dlouhé přes 18 km, leží v hlubokém ledovcovém údolí uprostřed parku a jeho charakteristická tyrkysová barva pochází z jemné horninové drti („glaciální mouka“), kterou do vody splavují okolní ledovce. Hlavní vstupní branou je Gjendesheim na východním konci jezera s DNT chatou i konečnou zastávkou autobusu, odkud vedou stezky ke všem trasám níže.
Jméno Jotunheimen se v cestopisné podobě, poprvé objevilo v polovině 19. století – oblast tehdy popularizovali první horští průvodci a cestopisci, kteří sem přiváděli první anglické a norské turisty ještě předtím, než vznikly značené stezky nebo horské chaty. Dnešní síť DNT chat kolem Gjende je tak mladší než sama turistika v okolí jezera.
Divočina kolem jezera zůstává skutečně divoká i dnes – v horách nad Gjende se pasou stáda divokých sobů a nad hřebeny běžně krouží orli skalní. Počasí se v této nadmořské výšce (Gjende leží kolem 985 m n. m.) umí zvrtnout během hodiny, i uprostřed léta se proto na hřebenech objevuje sníh nebo prudký vítr. Na rozdíl od nížinatějších částí Norska tu není radno spoléhat na předpověď z rána.
Jednodenní varianta přes Besseggen
Klasická a téměř univerzálně doporučovaná varianta začíná plavbou lodí Gjende-Rundt z Gjendesheimu na Memurubu (kolem 20 minut), odkud stezka stoupá zpátky na hřeben a vrací se po něm až do Gjendesheimu. Tenhle směr má jasný důvod: nejstrmější stoupání zvládnete hned po vystoupení z lodi, zatímco výhledy pak máte většinu trasy před sebou.
Trasa vede přes vrchol Veslfjellet (1 743 m), nejvyšší bod celého přechodu, a nejfotografovanější je krátký úsek přímo pod ním. Vine se tu úzká skalní pěšina, kde srázy padají na obě strany zároveň: k tyrkysovému jezeru Gjende na jedné straně, k tmavšímu a výše položenému Bessvatnetu na druhé. Barevný kontrast obou jezer (Gjende zbarvuje ledovcová moučka z okolních ledovců, Bessvatnet leží mimo hlavní ledovcový přítok) je hlavní důvod, proč Besseggen patří k nejfotografovanějším místům Norska a proč tudy v sezóně projde tolik lidí najednou.
Celá trasa měří kolem 14 km, převýšení (stoupání a klesání dohromady) se pohybuje kolem 1 100–1 200 m a zdravému turistovi zabere 6–8 hodin, většina zdrojů počítá spíš s 7–8 hodinami. Terén je kamenitý, značení dobré (červené DNT značky), ale exponovaný hřebenový úsek vyžaduje rozvážnost – nejde o lezení, ale o chůzi po skále bez jištění a řetězů, kde je potřeba místy se přidržet rukou. Komu vadí výšky a exponovanější místa, musí počítat s tím, že zde neexistuje varianta jak daný úsek překonat.
Loď i celá trasa fungují ve stejném období jako zbytek regionu – zhruba od poloviny června do poloviny až konce září, mimo sezónu bývá hřeben zasněžený nebo namrzlý a lodní doprava nejezdí. V hlavní sezóně (červenec, srpen) jezdí lodě z Gjendesheimu několikrát denně a na hřebeni bývá právě v tu dobu nejrušněji, protože většina skupin dorazí ve stejnou chvíli dopoledne. Za mlhy nebo silného větru trasu radši odložte. Počasí zkontrolujte na yr.no večer před výstupem i znovu ráno.
Lodní lístek si v hlavní sezóně kupte předem – volných míst na ranních spojích většinou moc není. Vezměte si pevnou kotníkovou obuv, vrstvené oblečení (nahoře na hřebeni bývá i v létě pod 10 °C a fouká) a dost jídla i vody, protože mimo chaty na obou koncích trasy není žádné občerstvení. Trekové hole ocení především vaše kolena při sestupu do Gjendesheimu. Offline mapu si stáhněte předem, signál na hřebeni bývá nespolehlivý.
Alternativy u Gjende: Bukkelægret a Besshø
Bukkelægret: hřeben na jižní straně jezera Gjende, který nabízí obdobný typ terénu jako Besseggen – úzký hřbet s výhledem na vodu po obou stranách – ale s výrazně menším provozem. Trasa spojuje Gjendebu s Memurubu, počítejte s 10–11 km, převýšením kolem 700 m a časem 4,5–5 hodin. Kdo chce trasu zkrátit, může jeden směr nahradit lodí Gjende-Rundt.
Besshø (2 258 m): vysokohorský vrchol nad jezerem Bessvatnet, o kousek severněji než hřeben Besseggenu. Výstup je kratší a méně exponovaný než Besseggen – kolem 12 km tam a zpět, 5–6 hodin – a odměnou je výhled na oba sousední hřebeny (Besseggen i Bukkelægret) najednou. Obě trasy jdou zvládnout jako jednodenní výlet z Gjendesheimu bez nutnosti nocovat v horách.
Dvoudenní turistika
Trasa Gjendesheim – Memurubu – Gjendebu se dá projít i v opačném pořadí kroků – nejdřív loď Gjende-Rundt přes celé jezero z Gjendesheimu do Gjendebu na jeho západním konci, pak pěšky zpátky podél severního břehu: první den 9 km do Memurubu (3–4 hodiny), druhý den dalších 12,5 km do Gjendesheimu (4–5 hodin). Obě DNT chaty leží přímo u vody, takže lodí Gjende-Rundt, která mezi Gjendesheim, Memurubu a Gjendebu jezdí v sezóně několikrát denně, jde nahradit i libovolný jiný úsek a poskládat si trasu na míru vlastní kondici. Na nocleh máte na výběr DNT chatu s polopenzí i balíčkem jídla na cestu (bez vlastního vaření a stanu), nebo vlastní stan – stanování v rámci norského práva volného pohybu v přírodě je na téhle trase běžné.
Delší varianta: okruh kolem celého jezera
Kdo má na oblast tři dny, může spojit obě předchozí trasy do jednoho okruhu: 1. den Gjendesheim – Memurubu přes Bukkelægret (varianta s noclehem v Memurubu místo přímé trasy podél jezera), 2. den Memurubu – Gjendebu podél jižního břehu, 3. den návrat do Gjendesheimu lodí Gjende-Rundt přes celé jezero. Okruh tak kombinuje dvě odlišné trasy s jedním pohodlným návratem po vodě a nabízí ucelenější obraz oblasti, než jaký dá jediná túra. Méně zkušení turisté mohou kterýkoli z pěších úseků nahradit lodí a okruh si tak zkrátit podle vlastního tempa.
Praktické info
Sezóna: DNT chaty (Gjendesheim, Memurubu, Gjendebu) mají obsluhu zhruba od poloviny června do poloviny/konce září, loď Gjende-Rundt jezdí ve stejném období. Mimo sezónu jsou chaty většinou zavřené nebo jen v samoobslužném režimu.
Doprava: nejbližší vlaková stanice je Otta na trati Oslo–Trondheim, odkud v sezóně jezdí místní autobus do Gjendesheimu. Autem vede přístup po silnici Fv51 z Ottadalen.
Chaty a rezervace: všechny DNT chaty u Gjende jde rezervovat přes hyttebestilling.dnt.no – v hlavní sezóně, zvlášť o víkendech, se rezervace vyplatí předem.
Vybavení: terén nad hranicí lesa vyžaduje nepromokavou bundu, teplou náhradní vrstvu a pevnou obuv i v létě, na delší varianty i offline mapu – signál mobilní sítě mimo chaty není jistý. Kompletní fotografické a bezpečnostní tipy k samotnému hřebeni Besseggen najdete v samostatném článku o něm.